Název

Palanok-Mukačevo

Popis

Hrad Palanok (též Mukačevský hrad, ukrajinsky [Mukačivskyj zamok Palanok], maďarsky Munkácsi vár nebo Vár-Palánka, anglicky Palanok Castle) je asi nejkrásnější hrad na Zakarpatské Ukrajině. Tyčí se 68 metrů nad okolní krajinou na sopečném kuželu a je zdaleka viditelnou dominantou. Nachází se na jihozápadním okraji města Mukačeva, asi 2 km od vlakového nádraží a 3 km od centra. Na Palanku je umístěno muzeum s několika expozicemi dokumentujícími současnost a minulost Mukačeva a celého Zakarpatí. Z hradeb je úchvatný výhled na panorama celého Mukačeva a jeho okolí. Na hrad se vyplatí zajít, i pokud máte nějaké velké přání - pokud se chytnete za prst na nádvoří umístěné sochy Fedora Korjatovyče, prý se vám precizně specifikované přání, které mu telepaticky sdělíte, vyplní.
Název hradu je odvozen od maďarského slova palank, což v překladu znamená palisáda. Přesné informace o založení hradu chybí, ale již v 9. a 10. století tu mělo stát opevnění, které chránilo západní hranici Kyjevské Rusi. Poté zde byl vystavěn hrad, jež byl znovu opevňován po vpádu tatarských hord v letech 1241-1242. Od roku 1396 do roku 1414 vládl panství rakoveckému a mukačevskému kníže Theodor Korjatovič. Panství i hrad obdržel darem od uherského krále Zikmunda Lucemburského. Vláda Theodora Korjatoviče trvala poměrně krátce, ale je považována za období rozkvětu. Na přelomu 15. a 16. století dochází k častému střídání majitelů hradu. Za zmínku také stojí, že jedním z nich byl i český král Vladislav Jagellonský. V roce 1633 hrad Palanok koupil kníže Jiří I. Rákoczi, který pokračuje v dalších opevňovacích pracích. Již v té době měl Palanok 14 bašt a věží. Jeho rod zde vládnul 78 neklidných let, během nichž bylo město Mukačevo vypáleno a jeho obyvatelé pobiti kvůli stykům s povstalcem Bohdanem Chmelickým. O několik let později se připojilo k protihabsburskému povstání díky sňatku vdovy po Františku Rákoczim s uherským feudálem Imrichem Thokolym. V roce 1688 Habsburkové hrad dobyli a přestavěli. Ilona Zrinská (vdova po Františku Rákoczim) byla spolu s dětmi internována ve Vídni, avšak jejímu synovi Františku II. se podařilo utéct a roku 1703 rozpoutat další povstání proti Habsburkům. Hrad Palanok se stal důležitým centrem povstalců, ale nakonec byl roku 1711 zničen císařským vojskem. Hrad Palanok byl sice opraven, ale postupně ztrácel na svém významu. Na konci 18. století se stal vězením pro politické vězně a za první republiky zde byla kasárna čs. Armády. Dnes se zde nachází historické muzeum a galerie výtvarného umění.

Nastavení